Dům č. 5

Dům číslo 5 Karel Zich
Pět kroků z náměstí stával starý dům,
měl jsem rád ten zvláštní smutek jeho vrat.
Mé štěstí v neštěstí, byl nejspíš nerozum,
že jsem pod tvým oknem zkoušel básně psát. 

Můj dům číslo 5.
Tam jsem chodil hrát i v týdnu sedmkrát.
Dům číslo 5.
A tvůj pokoj měl silné stěny snad. 
Dům číslo 5.
Tam nám patřil svět a tam nám patřil čas. 
Dům číslo 5.
Maják snů a moře písní kolem nás.
Kolem nás.

Čas letěl a já jsem s tebou byl snad denně, tam kde hrál 
tingl-tangl-Jonáš a starý Semafor. 
Tehdy miloval jsem rokenrol a chvíli nepostál 
až mi zakázal k vám chodit táta, vážný profesor. 

Můj dům číslo 5 ... 

Jenže mladá láska rezaví, už patříš vzpomínkám,
nové písně zpíval bych ti rád. 
Čas je vlak, co nikde nestaví a už tě nepotkám
tvůj dům zbourali a já vím, že tam bude nový stát. 

Můj dům číslo 5 …