Daniel Landa |
Vodrhovačka |
Chtěla, strašně ho chtěla, že je vrah nevěděla. U baru stál a na ní se smál, teplo vniká do těla. Hudba pomalu ztichá, cosi u srdce píchá jako bych tě znala spoustu let, ona jen tiše vzdychá. Knírek, slamáček, z doutníku dým, je to vrah slečinko nechoďte s nim, kde sranda končí, průser začíná, strašnej řev, černá krev, tráva je peřina studená. Svět se s ní jenom točí, pro jeho hezký voči. Vyšli ven na vzduch tam prej bude líp on k lesu směle vykročí. Na trávu jí pak skolí, to jí příjemně bolí, rudý rty zašeptaly do noci, že prej může cokoliv. Knírek, slamáček, z doutníku dým, je to vrah slečinko nechoďte s nim, kde sranda končí, průser začíná, strašnej řev, černá krev, tráva je peřina studená. Chtěla strašně ho chtěla, že je vrah nevěděla, tak nad ní stál a tiše se smál něco vniká do těla. Do břicha se dýka noří, romantika se boří, slinivka játra a fuj a tak dál křiku jako když hoří. Knírek, slamáček, z doutníku dým, je to vrah slečinko nechoďte s nim, kde sranda končí, průser začíná, strašnej řev, černá krev, tráva je peřina studená. Zas tu svini nechytli, zabil a už je v pytli, pálivej polibek na dobrou noc, ještě než na to vlítli. Holky nevěřte slibu, děláte velkou chybu, někde pak v noci v cizí moci, ...bez pomoci. Lá, lá, lá, lá, láá... |
Vytištěno dne: 21. 11. 2024, 20:43:55 Tento text najdete na adrese: http://www.midisoubory.cz/ |