Kdo prošel blátem a louží

     G                  D
1. Kdo prošel blátem a louží,
     Emi                Hmi
   přesto však doufá a touží
    C                          G
   být k slunci blíž, křídla spálit,
    A                 D
   do mojí chýše je zván.

2. Kdo popsal šrámy svou kůži,
   rozeznal plevel od růží,
   kdo lásku křehkou chce chránit,
   do mojí chýše je zván.

     G          A            C        D
R: Smí přinést dávná přání, čas návratů a tání,
     G              A              C         D
   klíč od svých vzdušných zámků, pár šňůrek od opánků,
     G            A            C          D
   stín, který v létě chladí, žár, který můrám vadí,
     G          A            C            D           G
   své kotě - mládě slepé, krev, která v žilách tepe dál.

3.=1.
4.=2.
R: