Já mám holku od Odkolků

Člověk není na světě živ jen od chleba,
někdy je mu taky kus masa potřeba,
proto jsem se, jářku, jednou nastrojil,
od Odkolků holku sobě nakrojil.

R: Já mám holku od Odkolků, ta má oči jako šmolku,
   je to holka vzdělaná a je na mě dělaná.
   Ve dne spí a večer vstává, v noci těsto zadělává,
   zadělává akorát, proto jí mám rád.

A když přijde sobota, řeknem: nepečem,
v neděli se oba dva správně oblečem.
Já ji pomiluju vždycky akorát,
jinak by mě mohla třebas okorat.

R: Já mám holku od Odkolků...

Moje holka tělo má jako dvounulku,
my se k sobě vineme , jak niť na špulku,
když mě rozehraje v těle každý nerv,
hned se do ní pustím jako moučný červ.

R: Já mám holku od Odkolků...

Teď mi dělá starosti moje nevěsta,
tloustne, jako když se dá kvasnic do těsta,
co mě to ta holka jenom provedla,
nejspíše se droždí hodně najedla.

R: Já mám holku od Odkolků...