Daniel Landa |
Muži s padáky |
Letadlo stoupá nad mraky, v něm čtyři muži s padáky. Tváře se černají barvivem, kapsy jsou narvaný střelivem. V překrásný noci se vznášej tmou, a jen tři padáky se otevřou. K zemi se řítí jeden z nich. Skok poslední z posledních. Vešla smrtka dál bez pozvání s kosou ve vaku. Rána o zem změní k nepoznání - nevýhoda padáku. Vešla smrtka dál bez pozvání s kosou ve vaku. Rána o zem změní k nepoznání - nevýhoda padáku. Není čas na slzy jde se dál. Strážnej v budce usínal. Ještě že tak! Aspoň měl to hned. Ledvinu rozpůlil bajonet. Když potom měsíc ozářil stín. Vylez ten střelec z ostružin. Natáhnul, zamířil, vypálil. A úplně přesně strefil cíl. Zase smrt se do jídelny vkrádá, hladová velice. Malá, drzá kulka ráda záda. Nevýhoda měsíce. Zase smrt se do jídelny vkrádá, hladová velice. Malá, drzá kulka ráda záda. Nevýhoda měsíce. Ti dva, co zbyli, plíží se vpřed. Z dálky je oslovil kulomet. Hlasitě štěká jak zuřivej pes, už nebude zítra, už bylo jen dnes. Letadlo stoupá nad mraky, v něm deset mužů s padáky. Ale co bych vám o tom povídal, každej ví dobře jak to bude dál! A tak smrtka dál kosou mává, to se nemění. Pořád bude mrška trochu hravá. Nevýhoda válčení. A tak smrtka dál kosou mává, to se nemění. Pořád bude mrška trochu hravá. Nevýhoda válčení. |
Vytištěno dne: 21. 11. 2024, 23:08:28 Tento text najdete na adrese: http://www.midisoubory.cz/ |