Na Klokotském kostelíčku

Předehra

Na Klokotském kostelíčku bijí pravé poledne,
panna v bílém závojíčku do kočáru usedne.
(: Tahle dívka celá bílá bejvávala moje milá,
žal svůj skrývám na srdíčku, když mě okem zahlédne. :)

Mezihra

Jak je těžká tato chvíle, když nadchází loučení,
její závoj, šaty bílé přináší mi soužení.
(: Vrané koně v dáli mizí, mojí milou dostal cizí,
v ruce bílý závojíček zbyl mi pro potěšení. :)