| Petr Kocman / Jan Nedvěd |
Je tak pěkné |
Je tak pěkné něco dávat a večer chvilku šeptat dík a vidět na kopcích jak za městem stojí bílý kostelík. Jako by chtěl lidem vzkázat, že je pro ně kdykoliv, že duše plná víry pro nebe je jako osmý světa div. Možná někdo upsal čertu duši ale mou má bůh, raděj občas někdy strádat, ale v lásce vládne duch. Možná někdo mává příslovím, že raděj na zemi a teď, cesty rovné končí obzorem a každý pravdu svou si svěť. Vždyť s ní vstáváš, večer usínáš, v neděli máš krásný den a že pan farář, že je smlouva tvá jako oheň do kamen. Že tu kdesi někde v tobě hoří jako ráno svět, když se do červánků probouzíš, jako do sluníčka květ. Možná někdo upsal čertu duši ale mou má bůh, raděj občas někdy strádat, ale v lásce vládne duch. Možná někdo mává příslovím, že raděj na zemi a teď, cesty rovné končí obzorem a každý pravdu svou si svěť. cesty rovné končí obzorem a každý pravdu svou si svěť. |
Vytištěno dne: 30. 11. 2025, 17:46:31 Tento text najdete na adrese: http://www.midisoubory.cz/ |