Parta drsnejch dědků

Předehra: C1, C2, C3, F, C1, C2, C3


1. My neznáme žádný trable ani zubů skřípění,

   po vrškách a kopcích lezem, v křovinách a kamení,

   dneska tady, zejtra támhle, jak se Země kutálí,

   dědkové jsme hrozně drsný, divoký a nestálí.


R: V údolí, v údolí, v údolí naše drsná píseň hlaholí.

   V údolí, v údolí, v údolí ať se nese pěkně do lesů a do polí.

   V údolí, v údolí, v údolí tam nám patří celej svět a širý okolí.

   V tom našem údolí je nám zase dvacet, v zádech nebolí.


2. Ženský, co to s náma táhnou, musej hroší kůži mít,
   k dědkům milý bejt a hodný, kořalku jim dávat pít,
   do hry pučovat jim prachy, když jdou večír karty hrát,
   tydle ženský místo pláče musej smát se napořád.

R:

3. Esli někerá má zájem, ať se rychle přihlásí,
   nedovedem dlouho čekat, jsme jak jarní počasí,
   my jsme jako vítr z lesů, když to v horách zafičí,
   jako bouře táhnem krajem, vichřice nás nezničí.

R:

4. Klouby písničku nám vrzaj, zuby máme viklavý,
   v plicích už nám trochu hvízdá, velkej rum to napraví,
   když se naše pleše blejskaj, je to krása na pohled,
   my jsme parta drsnejch dědků, co jim patří celej svět.

R: V údolí, …..

   V tom našem údolí [: je nám zase dvacet, v zádech :] 3x nebolí.