Miroslav Hoffmann |
Písně starých kovbojů |
Předehra: G, C, G, D7, G G C 1. Ze skal, lesů, luk a hor, slýchám s větrem tichý chór, D D7 G nápěv písní, který táta - můj už hrál. G C Každá jinou strunou zní, někdy pláč i smích je v ní, D D7 G kdoví kdo jim tenkrát - u kolíbky stál. Mezihra: banjo 2. Starý písně koňských stád, slyším v houslích, banju hrát, píská je i stará Ču - ču - na trati. Náklaďák i Cannonboll, slyším je i v rytmu kol, i v šelestu kůže, - když trhám opratí. Mezihra: housle 3. Když se koně chystaj spát, ze seníku slyším hrát, starou kytaru a zpívat - tichej sbor. A když ztichne i ten song, nezůstávám nikdy plonk, nocí slýchám starý - písně větru z hor. Mezihra: kytara 4. Pryč jsou časy soubojů, ale písně starých kovbojů, o horkých pistolích a lasu - žijou dál. Každá jinou strunou zní, někdy pláč i smích je v ní, kdoví kdo jim tenkrát - u kolíbky stál. Mezihra: harmonika, housle - do ztracena |
Vytištěno dne: 21. 11. 2024, 18:04:39 Tento text najdete na adrese: http://www.midisoubory.cz/ |