Elektrický valčík

    Ami                                        E7
1. Jednoho letního večera na návsi pod starou lípou
                                                Ami
   hostinský Antonín Kučera vyvalil soudeček s pípou,
        F                    Ami
   nebylo to posvícení, nebyla to neděle,
          F                    E7
   v naší obci mezi kopci plnily se korbele.


    A
R: Byl to ten slavný den, kdy k nám byl zaveden 
   E7    Edim   E7
   elektrický proud,

   byl to ten slavný den, kdy k nám byl zaveden 
   A     Adim   A
   elektrický proud,
      A7  D     E   C#mi F#mi Hmi   E7     A
   střídavý, střídavý,  silný elektrický proud,
      A7  D     E   C#mi  F#mi Hmi   E7     A
   střídavý, střídavý, zkrátka elektrický proud.


Rec: A nyní, kdo tu všechno byl:
     okresní a krajský inspektor, 
     hasičský a recitační sbor,
     poblíže obecní váhy, 
     tříčlenná delegace z Prahy,
     zástupci nedaleké posádky 
     pod vedením poručíka Vosátky,
     početná družina montérů, 
     jeden z nich pomýšlel na dceru
     sedláka Krušiny, dále krojované družiny,
     alegorické vozy, 
     italský zmrzlinář Antonio Cosi
     na motocyklu Indián, 
     a svatý Jan, z kamene vytesán.

R:

2. Na stránkách obecní kroniky 
   ozdobným písmem je psáno:
   tento den pro zdejší rolníky 
   znamenal po noci ráno,
   budeme žít jako v Praze, 
   všude samé vedení,
   jedna fáze, druhá fáze, 
   třetí pěkně vedle ní.

R:

Rec: Z projevu inženýra Maliny, 
     zástupce Elektrických podniků:
     vážení občané, vzácní hosté, 
     s elektřinou je to prosté:
     od pantáty vedou dráty 
     do žárovky nade vraty,
     odtud proud se přelévá 
     do stodoly, do chléva,
     při krátkém spojení dvou drátů 
     dochází k takzvanému zkratu,
     kdo má pojistky námi předepsané, 
     tomu se při zkratu nic nestane,
     kdo si tam nastrká hřebíky, 
     vyhoří a začne od píky.
     Do každé rodiny elektrické hodiny!

R: