Arakain / Aleš Brichta |
Karambol |
Co všechno měl bych zvládnout po tvým najednou končím ruším dávná sliby dál chci sebou hnout Nabrat novej směr ne se z kůže nechat stáhnout tohle není žádnej zázrak takhle jde jen stárnout Lásko má jen se rouhej tvůj sen byl už moc dlouhej Ta léta co mi schází chyt mě světobol klidně plakat začni je to prostě karambol Někdy se to stává že se zblázní jeden z dvou šetři slzy nekřič mám svý právo odmítnout Dál se dál klidně rouhej tvůj sen byl už moc dlouhej Ty ženská chtěla bys na soud máš svý plány jak mě doběhnout blíž mě zkoušíš přitáhnout jenže se mýlíš mý nohy jdou mý nohy jdou jdou Pláchnu první bránou pádím se všech sil proč se trápíš každej z nás to dávno pochopil Jen víc se vztahy lámou řek bych bylo toho dost vždyť to sama cítíš nejsme pár pro budoucnost. |
Vytištěno dne: 21. 11. 2024, 14:40:01 Tento text najdete na adrese: http://www.midisoubory.cz/ |