Michal Hrůza |
Déšť |
Řešil jsem podstatu světa na sklonku letošního léta Pitval jsem každou větu z výletu po internetu Když tu se spustil déšť, provazy z nebe, pravda či lež Zdánlivý nepřítel propojil stovky zmoklých těl V nejbližším úkrytu schazujem ulitu kdo to tak chytře vymyslel Když tu se spustil déšť, provazy z nebe, mi přisoudily tebe Tvý oči, tvý tělo, tvý třesoucí se ruce, to se stát mělo, přímý zásah srdce Tvůj úsměv, tvá pusa a chvějící se dlaně, nejde to zastavit nemyslet na ně Tvý šaty, tvůj pohled a rozpuštěný vlasy, nechápu proč si řekla to bude osud, asi hra* Dílem náhody souznění přírody a já nehledám důvody proč voda na zem padá Řešil jsem podstatu světa na sklonku letošního léta Přitom tak jednoduchá věc jako je déšť mě zachránili nakonec Provazy z nebe, mi přisoudily tebe Tvý oči, tvý tělo tvý třesoucí se ruce, to se stát mělo, přímý zásah srdce Tvůj úsměv, tvá pusa a chvějící se dlaně, nejde to zastavit, nemyslet na ně Tvý šaty, tvůj pohled a rozpuštěný vlasy, nechápu proč si řekla to bude osud, asi |
Vytištěno dne: 21. 11. 2024, 16:04:03 Tento text najdete na adrese: http://www.midisoubory.cz/ |