Vůbec nic mi neschází

Mám co jíst, mám co pít, mám kde spát, 
na všech nádražích znám jízdní řád, 
nebe nad hlavou ,duši toulavou, 
jezdívám lidem zpívat a hrát 

Mám kde spát, mám co pít, mám co jíst, 
bohužel nejsem Brahms ani Liszt. 
Mám snad pouze sklon klásti touhu V tón, 
jak to sám slýchávám z ptačích hnízd. 

Od dveří ke dveřím dučejí hot, 
s pěnkavou soupeřím ve čtení not. 
S trablem si poradím i s nesnází
a vlastně vůbec nic mi neschází. 

Mám kde spát, mám co jíst, mám co pít, 
v linkách klíč houslový je můj štít, 
chodím tam a sem, zpívám alastém 
vrabčákům z asfaltů hlavních tříd.. 

Od dveří ke dveřím dučejí hot, 
s pěnkavou soupeřím ve čtení not. 
S trablem si poradím i s nesnází
a vlastně vůbec nic mi neschází. 

Na na na na na na na na na na na na na na na ná, na na na na. 
Na na na na na ná na na na ná na na na na na na, na na ná na,
a a á na a a á na a a á na a a á á á