Možná jsem trochu jiný

Když jsem byl jako kluk, 
málokdy jsem se smál, 
já neměl šíp, ani luk 
a venku jsem se bál 

Kdy jsem byl opravdu 
trochu jiný, jak 
kluci ve třídě, 
i když nevinný tak 
ale vinný, jak 
skvrna na křídě. 

Těžko žít a mít cejch, 
co nelze vymazat, 
hleděl jsem si věcí 
svejch, ne já se nechtěl 
prát, 

Ale svět se díval 
jinak, na mě a další 
z nás, 
nebyla to vůbec má 
vina, že havraní 
já měl hlas 

Když jsem byl jako kluk, 
častokrát byl jsem sám, 
dětský křik, když 
zněl z luk, 
já neměl koho hrát, 

Kdy jsem byl opravdu 
trochu jiný, než 
kluci v zrcadle, 
i když jsem měl taky 
křtiny, sny jsem měl 
zapadlé 

Těžko žít a mít cejch, 
co nelze vymazat, 
hleděl jsem si věcí 
svejch, ne já se nechtěl 
prát, 

Ale svět se díval 
jinak, na mě a další 
z nás, 
nebyla to vůbec má 
vina, že havraní 
já měl hlas 

Tak jsem stál opodál, 
vědom si svých vlastních 
bran, 
v šachách já zápas 
vzdal, nebránil pěšce, 
v barvě vran, 
tisíc rán 

Těžko žít a mít cejch, 
co nelze vymazat, 
hleděl jsem si věcí 
svejch, ne já se nechtěl 
prát, 

Ale svět se díval 
jinak, na mě a další 
z nás, 
nebyla to vůbec má 
vina, že havraní 
já měl hlas 

Teď jsem tu jako muž 
zvyk jsem si to tak brát, 
neřeším věci už 
a nebojím se tu stát 

Možná jsem opravdu 
trochu jiný, když 
se teď skláním k vám, 
Ale mám stejné srdce 
i splíny, i stejné 
slzy mám, 

Ale mám stejné srdce 
i splíny, i stejné 
slzy mám... 
es* 
i stejné slzy mám