Neplač pro mne Argentino

Jak mohl být prostý ten život můj, 
kdybych přála si míň slávy mít, 
spíš vážila si toho mála co mám. 
Však úspěch vábí. Vábí moc i když málo dá nám. 
A lásku když chceš, kde ji vzít ? 
Pak pryč někam toužíš A kam? 
Čím výš se člověk dobral, tím snazší pád. 
Teď i já opouštím slávy trůn. 
Žena vládce jež padnul mimo slunce má stát. 
Můj sen byl krásný. Svobodu všem, kdo snesou ten dar. 
Však ze svých snů i z listin je cár. 
A nemám, už nemám co dát. 
Bůh s tebou má Argentino. 
Co není snad přijde jednou.
Už pro mě neplač. Pohár je dolit. 
A mnoho slzí máš ještě prolít. 
Jen žádný smutek a žádný flór. 
Náš národ měl vždy pýchu a vzdor. 
Život můj vždycky byl plný písní a her. 
I vám byl slíben ten ráj volných pěšin, 
kde dýchá se líp, kde nezní vzlyk synků a dcer. 
Proč nestal se skutkem ten slib.
Bůh s tebou má Argentino. 
Co není snad přijde jednou. 
Už pro mě neplač. Pohár je dolit. 
A mnoho slzí máš ještě prolít. 
Rovni jsme si v tom, že rosteme v prach. 
A po snech zbudou jen schránky těl. 
Však ten, kdo vsadil strom, plody ač nesklízel, 
ten smysl svůj snad měl.