A ty se ptáš co já

   C               G
1. To už bude rok, cos mi z vlaku mával
   Dmi                G
   A teď najednou, krůček přede mnou,

   Trochu vázne hlas, to se někdy stává,

   Taky hned co říct, slova, jen nic víc.

     C                 Ami
R: A ty se ptáš co já, jsem zdráva, jak se mám,
      Dmi              G
   No žijem jak se dá, znáš to přece sám.


2. Táhlo tě to sem, další z řádky frází,
   Ač vzdálen na sta mil, vlastně jsi tu byl,
   Párkrát také psals, jak ti hrozně scházím,
   Brzy však jak vím, smířil ses i s tím.

R: A ty se ptáš co já, a jak mi mělo být,
   Když ten kdo zůstat má, ráčil odejít.
   To člověk nechce spát a jíst mu nechutná,
   Den po dni tisíckrát, ptá se a co já.

3. Co ty o tom víš, jak rok zvolna míjí,
   Jak se dlouží stín, svátky bez hostin,
   Co ty víš a znáš, jak se horkost vpíjí,
   Do čtyř holých zdí, když se připozdí.

R: A ty se ptáš co já, jak jen se neusmát,
   Je pozdě jak se zdá, tenkrát ses měl ptát.
   Jak rozumět ti mám, jak chápat slova tvá?
   Snad taky byl jsi sám a ty se ptáš, co já.

4. Už to bude rok, tak tě tedy vítám,
   vidět si mně chtěl a teď zas, abys jel.
   Já tě nezvu dál, co když někdo spí tam,
   někdo, co já vím, možná i tvůj syn.

R: A ty se ptáš co já
   A ty se ptáš co já