Casanovo má lásko

1. Kdys už v Benátkách za starých věků
ženám svobodným i vdaným, zralých vděků,
ba i děvčátkům, něžným jako poupátka zjev,
všechněm toužný ze rtů zazníval zpěv.

Refrén:
Casanovo, má lásko, 
chci pít z květů tvých retů, má lásko!

Chvěje rozkoší se náruč moje,
navždy, drahý, jsem nyní Tvoje!
Casanovo, má lásko,
pojď a znova mi šeptej touhy slova!
Jak by kouzelnou v těch žhavých očích,
Casanovo, máš moc!

2. Nejen v lagunách za luny jasu,
touží po lásce též ženy dnešních časů.
V nocích hvězdných, 
když milenci svůj sladký sen sní,
znovu ona píseň stará kol zní.

Refrén:
Casanovo, má lásko, 
chci pít z květů tvých retů, má lásko!

Chvěje rozkoší se náruč moje,
navždy, drahý, jsem nyní Tvoje!
Casanovo, má lásko,
pojď a znova mi šeptej touhy slova!
Jak by kouzelnou v těch žhavých očích,
Casanovo, máš moc!
Dobrou noc, dobrou noc!