R. Benatzky / Begold |
Ó paní krásná |
1. Sám, sám bloudím teď večerní tmou, lkám, neb krutý bol jde duší mou. O, kéž před Vámi kleknout bych směl, Vám bych říci chtěl: Refrén: O, paní krásná, když jsem tak se svou myslí sám, o, chvíle jasná, vždy na Vás v lásce vzpomínám, ač vím, že marné, vy oči čarné, je moje lkání, přec jen se soužím, a toužím po Vás, má krásná paní. Snad hřích to není, že bych aspoň jedenkrát, já v políbení na zářných Vašich retech vzplát, a pak v náruč Vás vzíti, v blahém štěstí se chvíti, Vám v oči zříti, tak nevýslovně Vás mám rád. 2. Stár jsem, prošel jsem svět v šíř i v dál, roj vzpomínek mých mou duši hřál. Zjev Váš průvodcem cest vždy mých, v snách mi zněl Váš smích: Refrén: O, paní krásná, když jsem tak se svou myslí sám, … |
Vytištěno dne: 21. 11. 2024, 21:09:14 Tento text najdete na adrese: http://www.midisoubory.cz/ |