Když podzim krajem kráčí

1. Stesk bloudí šumným hájem,
kde zněly ptačí hlásky,
kde zněla píseň lásky,
zní jenom smutný vzdech.
Jde podzim tiše krajem,
kde zlaté slunce hřálo,
kde srdce láskou plálo,
jen vane chladný dech.

POPĚVEK:
Podzim, když krajem kráčí 
a mlha padá na luka,
vždy se mi stýská, 
vždy je mi k pláči,
a moje píseň umlká.
Mládí tak rychle plyne,
život se zdá být pouhým snem,
časem vše v světě hyne,
jenom ne láska v srdci mém.

2. Sad, který hýřil květem,
se smrti marně brání,
soumrak se všude sklání,
kde vládl věčný jas.
Tak jako jaro s létem,
i život rychle pádí,
s ním odletí i mládí,
a srdce spálí mráz.

POPĚVEK:
Podzim, když krajem kráčí …