Jak léta jdou

              Emi  A7       D
1. Jak léta jdou, radši se nevohlížej,
              Emi   D#dim         Emi
   cos' komu dal a co teď z toho máš,
               Edim           D       Hmi
   ze záplat plášť, nohy, co neuhlídáš,
               Emi (A7)        A7(D)
   zas někam jdou, sám nevíš, kam.

2. Zem nad hlavou a nebe pod nohama,
   jak pavouk síť své cesty proplítáš,
   jdeš rovinou, myšlenky za horama,
   a pak jsi tam a dál se dáš.

3. Déšť v korunách se s listím rozpovídal,
   pochopit svět, jó, co bys za to dal,
   hledáš ten klíč, co vše by otevíral,
   klíč ke štěstí, svůj malý grál.

4. Až pochopíš a necháš účtování,
   cos' komu dal a co teď z toho máš,
   vezmeš svůj plášť a dáš se rosou ranní
   dál jednou z cest, vždyť už to znáš.