Snění

1. Jseš jako slunce za svítání, když zaplaví oblohu,
lépe to vyjádřit neumím a ani snad nemohu.
Dnes chci jít cestičkou s tebou v les a držet tě za ruku
a cítit, jak voní v lese vřes, zastavit se u buku.     	

R. Ádie, jdi už spát, nechej si o tom zdát.
   Ádie, jdi už spát, nechej si o nás zdát.

2. Chci s tebou poslouchat lesa šum, chovat se jak lesní host,
na chvíli oblažit tvou duši, toť přání, ba povinnost.
Zazpívat v lese jen pro tebe, Jarmilko, Jarmilko má,
jak vítr v lese, když zapíská písničku, kterou mám rád.

R. Ádie, jdi už spát, nechej si o tom zdát.
   Ádie, jdi už spát, nechej si o nás zdát.

3. Až slunce za hory zapadne a měsíc začne svítit,
pak možná něco tě napadne, začneš to sama cítit.
Za život roky se poztrácí, člověk je marně hledá
a i když na to moc nemyslí, spát mu to stejně nedá.

R. Ádie, jdi už spát, nechej si o tom zdát.
   Ádie, jdi už spát, nechej si o nás zdát.

4. To však si, má drahá nemysli, že život nepůjde dál,
všechno co zůstalo ti v mysli, to všechno život ti dal.
Nečekej v životě zázraky, krutá je realita
a když to konečně pochopíš, je to jak banalita.

R. Ádie, jdi už spát, nechej si o tom zdát.
   Ádie, jdi už spát, nechej si o mě zdát.