Maxim Turbulenc / Jan Nedvěd |
Podvod |
- úvod - Na dlani jednu z Tvých řas, do tmy se koukám, Hraju si písničky Tvý, co jsem Ti psal. Je skoro půlnoc a z kostela zvon mi noc připomíná. Půjdu se mejt a pozhasínám – co bude dál? Pod polštář dopisů pár, co poslalas’, dávám, Píšeš, že ráda mě máš a trápí Tě stesk. Je skoro půlnoc a z kostela zvon mi noc připomíná. Půjdu se mejt a pozhasínám – co bude dál? Chtěl jsem to ráno, kdy naposled snídal jsem s Tebou Ti říct, že už Ti nezavolám. Pro jednu pitomou holku, pro pár nocí touhy, Podved jsem všechno, o čem doma si sníš. Teď je mi to líto. Kolikrát člověk může mít rád, tak opravdu z lásky? Dvakrát či třikrát, to ne, i jednou je dost. Je skoro půlnoc a z kostela zvon mi noc připomíná. Půjdu se mejt a pozhasínám – co bude dál? Chtěl jsem to ráno,... teď je mi to líto. - sólo - Chtěl jsem to ráno,.... teď je mi to líto. |
Vytištěno dne: 21. 11. 2024, 20:10:23 Tento text najdete na adrese: http://www.midisoubory.cz/ |