Vlahý vánek

1. (: Dny májové zvaly nás bláhové k lásky hrám
a ví to každý sám, že jen květen je touhy chrám.
Když přijde máj rozkvétá luh i háj, slunce hřeje,
všechno pěje, srdcem zmítá lásky žár. :)
(: Vždyť ten máj tolik ví nic na nás nepoví,
skrývá v květech růžových naší lásky hřích.
A ten květ růžový našim snům vyhoví,
písní milostnou srdíčko zaplaví. :)

2. Když jsme se toulali lučinou
zasněni jarní vidinou.
Proč jsme si pohlédli do očí
nevíme to snad náhodou.
V té chvíli vzrušení poznáš sám,
co jen máj pro život nám dává
a k obloze blankytné, 
i když se člověk zdráhá,
letmo vzdá díky své.
(: Vlahý vánek tenkrát tichounce vál,
v šťastný spánek měkce nás kolébal,
a nám zdál se ze všech nejkrásnější sen,
že celý svět patří nám
a že letíme až ku hvězdám. :)

3. Ze štíhlé břízky spad náhle lístek, 
větřík jej k potůčku vál
a z nás dvou se každý o svoje štěstí snad bál.
V duši se ptáme, zda láska uvadne?
Konec bude dnům, které patří našim snům
když ten lístek do vln zapadne. :)

4. (: Jak rosa májová teplem mizí,
tak láska bláhová nevděk sklízí.
Já vím, že v životě tak to chodí,
štěstí s bolestí se nám vždy rodí,
ten kdo tě míval rád
bude svoje srdce zase jinde rozdávat. :)
Vánek vlahý však znovu se zachvěje,
přivane radostné naděje.
„Z lásky jen jednou v životě vykvete ráj,
jednou v roce jen kvete máj.“