Zlatnická

C           ami
Provdala se krásná panna
F                 C
za švarného zlatníka.
               ami
Byl to chlapík radost samá,
F                  C
teď však stále naříká.

        F          C
Všechny jeho zlaté pruty
     F          C
ukradli mu zloději,
        F           C
je z té ztráty celý žlutý,
F    C      G   C
nemá žádnou naději.

Když ho žena utěšuje
a je celá dojatá,
zlatník u ní zpozoruje,
že má srdce ze zlata.

Dej mi srdce, ženo milá,
nadělám z něj náušnic,
živnost bys tím zachránila,
nehrozí nám pak už nic.

Dobrá žena srdce dala
ku prospěchu živnosti.
Strašná změna se s ní stala,
zlatník pláče lítostí.

Vždyť mu spílá darmojedů,
ve sklepě ho zavírá,
do čaje mu míchá jedu,
zlatník zvolna umírá.

Než svou duši k nebi pustil,
odhodlal se k závěti.
Vše co věděl do ní zhustil,
můžete ji slyšeti:

Učinil jsem kvůli zlatu
z dobré ženy cynickou,
tohleto mám za odplatu,
hynu smrtí klinickou.

Učinil jsem kvůli zlatu
z dobré ženy cynickou,
tohleto mám za odplatu,
hynu smrtí klinickou.