Marta Vančová |
Růže a trní |
Sto let už možná spí dívka bázlivá její dům z kamení růže pokrývá Princ který přijet měl o ní netuší a tak vejdi sám, tam do těch bran se svou prázdnou náručí Říkám, když se chceš s trním prát pevnou vůli měj jestli můžu ti radu dát tak nic nevzdávej srdce odemknout není snadné, když se bojí zklamání probuď cit, který spal a jen vejdi dál, růže víc ti nebrání hra* Sto let už možná spí dívka pod trním zlomené srdce má kryté kamením Věřit jen pohádkám někdy nestačí a tak vejdi sám, tam do těch bran svět se rychle otáčí Říkám, když se chceš s trním prát pevnou vůli měj jestli můžu ti radu dát tak nic nevzdávej srdce odemknout není snadné, když se bojí zklamání probuď cit, který spal a jen vejdi dál, růže víc ti nebrání Jakou moc kouzlo má růžových šípků v loubí, když ukrývá tu spící dívku Říkám, když se chceš s trním prát pevnou vůli měj jestli můžu ti radu dát tak nic nevzdávej Srdce odemknout není snadné, když se bojí zklamání probuď cit, který spal a jen vejdi dál, růže víc ti nebrání Srdce odemknout není snadné, když se bojí zklamání probuď cit, který spal a jen vejdi dál, růže víc ti nebrání |
Vytištěno dne: 21. 11. 2024, 19:41:11 Tento text najdete na adrese: http://www.midisoubory.cz/ |