Bílý den

Měl oči černé, jak stín
co provází mě ve snech mých.
Otec stejný, jak syn.
Chtěl, věci temné, jak hřích,
přejít řeku hladových ryb.
Život klidný nemít. 

Bílý, bílý den, domů se vrací sněhovou plání.
Bílý, bílý den, už ví že zlatem svět nezachrání.

Má tělo chladné, jak sníh
a vítr pod košilí.
Myšlenky ostré, jak šíp.
Dýchá chladné ráno a ví,
že věci prosté jsou víc.
A lásku nezaplatíš.

Bílý, bílý den, domů se vrací sněhovou plání.
Bílý, bílý den, už ví že zlatem svět nezachrání.
Bílý, bílý den, domů se vrací sněhovou plání.
Bílý, bílý den, už ví že zlatem svět nezachrání.