Brána Šumavy

1. Kdo jen své bydlo chválí,
za pecí tělo válí,
neví, jak kohouti nový den vítají,
jak šumí březový háj.
Jak hlavu omámí rozkvetlé palouky,
když krajem prochází máj.
Jedno pěkné místo znám,
vysokou černou má věž,
neznáš-li ho, neváhej,
zavaž si boty a běž!
Vůní tě tam přivítá
rozkvetlý karafiát.
Mordyje tyhle Klatovy,
prastará brána je Šumavy,
nenajdu nikde takový,
městečko jako vy!

Mezihra

2. Nevěřím na názory,
zavřít se na závory.
Samota těžká je,
sám člověk prohraje,
měl by mít někoho rád.
Za láskou, za štěstím,
za lidským přátelstvím
zatím se musíme dát.
Jedno pěkné místo znám,
vysokou černou má věž,
neznáš-li ho, neváhej,
zavaž si boty a běž!
Vůní tě tam přivítá
rozkvetlý karafiát.
Mordyje tyhle Klatovy,
prastará brána je Šumavy,
nenajdu nikde takový,
městečko jako vy!

Mezihra

Jedno pěkné místo znám,
vysokou černou má věž,
neznáš-li ho, neváhej,
zavaž si boty a běž!
Vůní tě tam přivítá
rozkvetlý karafiát.
Mordyje tyhle Klatovy,
prastará brána je Šumavy,
nenajdu nikde takový,
městečko jako vy!