| Pavel Brümer |
Konečná |
Patníky, pobledlý stíny nad nima mlhavej stan v pangejtu sníh plnej špíny začíná další z mejch ran Volant mě do dlaní zebe autobus muzejních ran jak starej kocour si přede jak já je samej šrám Až jednou slezu z tý káry a kola až zůstanou stát do koše hodím pak cáry co bejvával dřív jízdní řád Narovnám bolavý záda brufen už nemusím brát zaspím ty mlhavý rána a nikam se nebudu hnát ref Jeden den pak řeknu vám všem dneska se loučím nashledanou silnicí dlouhou dojel jsem rád až na konečnou V noci snad se mě bude zdát že jedu dálkou nekonečnou silnicí dlouhou já dojel dávno na konečnou 2 Pak vezmu svý starý boty co znaj jen brzdu a plyn a vobejdu pěšky ty ploty z nichž viděl jsem dřív jenom stín Pohladím stromy a kytky vlčí mák i planej blín narovnám pavoučí nitky a naftu už neucejtím ref Jeden den pak řeknu vám všem.... |
Vytištěno dne: 10. 06. 2026, 20:15:26 Tento text najdete na adrese: http://www.midisoubory.cz/ |