Bůh ví

            G
1. Bylo mi míň, než se v zrcadle zdálo,
               F               C
   básně jsem potají zkoušel psát,
             G
   pod tvým balkónem v zimě trochu záblo,
               F                   C
   prsty jsem cigaretou chtěl si hřát.

2. Proč se mi vzpomíná tak těžko a líně
   na kluka, kterej mi pod balkónem hrál
   ty svoje písně opsaný z hrací skříně,
   dneska už vím, že o mě opravdu stál.

            G               Hmi
R: Stromy zlátnou s každým podzimem
            Emi            E7
   a my se touláme noční krajinou,
                Ami            C               G  D
   s námi sbor havranů zpívá chór pro všechny pěší,
              C                    Hmi
   kam zítra dojdem, snad jen Bůh ví,
           Emi              E7
   kopyta duní při cestách za jinou,
                Ami                C                    G  F
   za závojem z ostružin hvězdný prach, co pod botama zvoní.

                G
3. Kde zrovna spíš, který slunko ti svítí
             F                   C
   a kdo tě po loukách snů provází,
              Emi
   já dneska žiju, jak se dá, z malichernejch všedností,
               C                           Cmaj7
   písničky z dětství jedna s druhou odchází.

4. Obutá do ticha mým pokojem září
   vzpomínka na chuť obyčejnejch rán,
   na starou kytaru, na hlas s mladou tváří,
   bojím se, že ho víc už nepotkám.

R:
                C                    Hmi
*: + kam zítra dojdem, snad jen Bůh ví,
             Emi              E7
     kopyta duní při cestách za jinou,
                  Ami                C                    G
     za závojem z ostružin hvězdný prach, co pod botama zvoní ...