| Karel Polata |
Náhodou |
1. Potkal jsem jí náhodou na pěšině za vodou, měla oči jako trnky a dřeváčky na nohou. Ty dřeváčky klapaly, jak cestičku šlapaly, když jsem jí hubičky dával, z nožiček jí padaly. 2. Jeden do potoka spad, bylo vidět, že je rád, na pěšince smutně koukal jeho druhý kamarád, my s tou hezkou holčičkou zdobili se kytičkou, hodili ho do potoka, ať plují dva vodičkou. |
Vytištěno dne: 22. 06. 2026, 22:15:00 Tento text najdete na adrese: http://www.midisoubory.cz/ |