Miroslav Hoffmann |
Mexická holka |
1. V západním Mexiku míli od Tepichu, přízrak tam na pláži stál. S plechovkou od koky, šátek jí přes boky necudně ve větru vlál. Toužebně dívám se na ni, nesměle zamávám dlaní, když nad její postavou úplně ztratil jsem dech. V tý krásný chvíli, můj Bože píchnul mě v kříži hrot nože a tichej hlas za hlavou velí mi: Tu holku nech! R. Jenom se dívej, dlaní si stírej slinu svou horkou, ale s tou holkou si nezačínej! Jenom se dívej hezoune bílej ta kudla je ostrá, tak počítej do sta a choutek se vzdej. 2. Ten hroznej zážitek nechal mi pro zbytek života poučení: Pobřeží Mexika není pro proutníka místem pro pobavení. Může bejt krásná jak víla, že mě hned vyprchá síla nevábnou vzpomínkou na ten můj poslední pech. V Mexiku vášně mý zchudly cítím hned bodání kudly a hlavou mi prolítne ozvěna: Tu holku nech! R. Jenom se dívej, dlaní si stírej slinu svou horkou, ale s tou holkou si nezačínej! Jenom se dívej hezoune bílej ta kudla je ostrá, tak počítej do sta a choutek se vzdej. |
Vytištěno dne: 21. 11. 2024, 15:40:24 Tento text najdete na adrese: http://www.midisoubory.cz/ |