Doney Gal

        G            D          C     G
1. Kdo ví, proč to hříbě tak v lásce mám,
               D       C    G
   stádo mu zbloudilo bůhvíkam.

        G
R: Ať sníh či déšť padá tmou,
    D        G         C        G
   já a můj Doney Gal nesmíme snít,
   stále dál cestou zlou
    D        G         C      G
   já a můj Doney Gal musíme jít.

2. V zádech už máme snad tisíce mil,
   stále jen spolu jdem, neznáme cíl.

R:

3. Až z nás jeden zůstane v klínu hor,
   já ať to jsem, a ne můj Doney Gal.

R: