Má sladká Hawai

Předehra

1. Kdys v malém baru přístavním 
hrál černý negr Jim.
Až z Hawaie tam přišla s ním 
maličká Jukailim.
Od rána zněl ten námořníků smích 
a vzduch se jejich kletbou chvěl,
přes rázem i největší křikloun ztich, 
když negr Jim svou píseň pěl:

Refrain:
Má sladká Hawai čarovná báj v záplavě květů.
Rád vzpomínám jen tvých krásných žen, jich žhavých retů.
Jak častokrát v touze palčivé sním
vísku rodnou svou zřím rudě západ, když hoří.
Má sladká Hawai čarovná báj východních moří.

2. Až do Paříže, poznat svět 
se rozjel negr Jim.
Na Hawai poslal lodí zpět
maličkou Jukailim.
Ač vínem zpit pak Montmartru hrál
a líbal tolik krásných žen,
přes touhou divnou zrak mu stále plál,
když zpíval steskem roztoužen:

Refrain:
Má sladká Hawai čarovná báj v záplavě květů.
Rád vzpomínám jen tvých krásných žen, jich žhavých retů.
Jak častokrát v touze palčivé sním
vísku rodnou svou zřím rudě západ, když hoří.
Má sladká Hawai čarovná báj východních moří.

3. Na Hawaii též lodník žil, 
jenž Paříž také zřel.
Jak Jim v Paříži zlumpačil
se smíchem vyprávěl.
A hrál každému hned na gramofon
tu píseň kterou zpíval Jim,
a smutně nocí pláče saxofon
a s ním i malá Jukailim:

Refrain:
Má sladká Hawai čarovná báj v záplavě květů.
Rád vzpomínám jen tvých krásných žen, jich žhavých retů.
Jak častokrát v touze palčivé sním
vísku rodnou svou zřím rudě západ, když hoří.
Má sladká Hawai čarovná báj východních moří.