Staropražské polky - směs

Předehra: || 16 taktů ||


1.   Točte se pardálové, točte se pěkně do kola.
 ||: Vždyť vám přeci zahraje ta naše kapela. :||
     Peníze, peníze, pro mně nic neplatíte,
     jenom vás dostanu a už se utratíte.

     
2.   Že celý svět se točí, řekli nám už učencové.
 ||: Tak proč nemaj se točit taky pardálové. :||
     Peníze, peníze, jak v železe zakleté,
     točí se proto jen, že jsou všecky kulaté.


Mezihra 1.: || 8 taktů ||


1. Já vždycky byl chlapčisko veselý, legraci nejradši mám v posteli,
   já vášnivý Donchuán jsem na ženský, ač prcek, páru mám jak Frištencký.
   Já už jsem měl holek dost na klíně, znám vopici, po pívě i po víně,
   ale to, co mě onehdá potrefilo, to tu ještě nebylo.


Trio 1.: Já jsem viděl hezkou holku, stála na rohu,
         nestačila přešlapovat z nohy na nohu.
         Já jsem jí vzal za bradičku, von v tom policajt,
         to jste lidi neviděli, jakej to byl rajc.


2. Neveselý je život vězeňský, bejt na suchu bez píva a bez ženský,
   venku za mřížema jaro bylo, a mí srdce po lásce zatoužilo.
   A tak jsem se vypravil za děvčaty, přelez přes ohradu, podlez dráty,
   a jedna tam na rohu postávala, asi na mě čekala.


Trio 2.: || Stejné jako Trio 1. ||


Mezihra 2.: || 4 takty ||


1. Když jsem přišel do Vršovic na posvícení,
   na posvícení, na posvícení.
   Potkal jsem tam hezkou holku, líbila se mi.
   Ona byla celá bílá, ona se mi líbila,
   Ona byla celá bílá, ona se mi líbila.

   Má roztomilá Baruško, vem mě sebou na lůžko.
   Má roztomilá Baruško, vem mě sebou spát.


Mezihra 3.: || 4 takty ||


1. Čí je zlatá, stověžatá Praha? Naše! Naše je i tichá Vltava.
   Čí je pražská elektrická dráha? Naše! Proto je tak strašně vrtkavá.
   A čí jsou pražský pozemky a jmění? Naše! Kvůli tomu byl už často křik.
   Jenom žádné nádraží však není naše, ty maj Wilson, Denis a Masaryk.


Trio 1.: My jsme ti pražáci vltavská krev,
         třesem se na práci každej jak lev.
         My Prahu nedáme, radši ji sbouráme,
         radši ji sbouráme, sbouráme hned.


2. Čí jsou pražské poklady a zlato? Naše! Po dluzích se nebudeme ptát.
   Čí jsou pražský prach a pražský bláto? Naše! Proto si je můžem spolykat.
   Čí jsou všechny krásné pražské sady? Naše! Naše jsou i všechny ulice.
   Čí jsou všechny dívky, co jsou tady? Naše! Nevíme jen čí jsou radnice.


Trio 2.: My jsme ti pražáci vltavská krev,
         třesem se na práci každej jak lev.
         My Prahu nedáme, radši ji sbouráme,
         radši ji sbouráme, sbouráme hned.