| Pacifik |
Vyznání |
Znáš stopy vlčí, vůni klád, včelí med, moudrý les, který mlčí stovky let. Dobře znáš mokrou trávu posetou kapradím oblohou dobrou zprávu nese dým. V krajinách srdce máš poslední vyznání, všem co jdou ruku dáš, půjdem blíž k svítání. Stále za modrou oblohou, stále za modrou oblohou. Znáš kamarády poslední lońskej sníh, tichý blues co se ztrácí ve větvích. Kolik snů kolik štací kolik mil sebral čas, jenom vítr se vrací kolem nás. V krajinách srdce máš poslední vyznání, všem co jdou ruku dáš, půjdem blíž k svítání. Stále za modrou oblohou, stále za modrou oblohou. V krajinách srdce máš poslední vyznání, všem co jdou ruku dáš, půjdem blíž k svítání. Stále za modrou oblohou, stále za modrou oblohou. Znáš lesní kvítí, které pláč utiší co je zlý a co dobrý rozliší. A tak sám nemým svědkům do všech dnů přísaháš, že svůj cas a svý místo dobře znáš. V krajinách srdce máš poslední vyznání, všem co jdou ruku dáš, půjdem blíž k svítání. Stále za modrou oblohou, stále za modrou oblohou. |
Vytištěno dne: 30. 11. 2025, 19:17:58 Tento text najdete na adrese: http://www.midisoubory.cz/ |