Můj den

    G
1. Mezi prsty mi roky utíkaj',
                     C             F      C
   proč blízko duše cítím někdy k ránu strach,
                   Ami                          G
   vždyť v dlaních osudy hvězd stejně mám napsaný,
   nad hlavou mi ptáci procitaj',
                 C             F      C
   letí k jihu, vítr stírá z křídel prach,
                  Ami                         D
   ten směr maj' tisíce cest, tisíckrát hledaný.

          Emi             C   F  C   G
R: Dobře vím: teď někde procitá můj den,
              Ami         C      F       C  G
   já ještě spím, ale už cítím krev ve spáncích,
                 Emi           C     F   C  G
   když začnem hrát, je to jak útěk za sluncem,
                 Ami  C               G
   dám ti svůj hlas, ty mi svý slova dej.

2. Umím i pohladit a snít,
   i ublížit, a dávat slovům správnej řád,
   jen stále hledám tu zem, kam slunce odchází pít,
   neumím kreslit mapy lží
   a hodnejch tváří, na to si neumím hrát,
   pohrobek sídlišť snad smí někdy i hrubě klít.

R:

3. Když vítr okno otvírá,
   zdobí mě do mlhy, když podzim křídla rozpíná,
   když buší do dláždění kyselej pražskej déšť,
   jsem starší víc než o pár let,
   čekat na jaro je pro mě těžší, než se zdá,
   závidím tratím, že smí za sluncem na jih vést.

R: