Holka z Větrných hor

      D        C                     D
1. Z Větrných hor přicházíš a já se cítím jak král,
    C                 D         A            G
   kámoško nalezená, ve vlnách jihočeských trav,
    D           C                           D
   pevná jak vzdor hradních zdí, něžná jak píseň, co psal
     C                  D          A                G
   pro holku milovanou vesnickej kluk, stejnej jak já.

     G                                             D
R: Smíš se obléct do tmy města, pořád stejná zůstáváš,
     G                                            D
   smíš si obout velká gesta s vírou, že se předěláš,
               Emi           G            D
   jsi stejná holka jako dřív, z hor Větrných.

2. Já moc dobře vím, jak je fajn, že holky jako ty jsou
   a že je občas můžem mít, jako má básník múzu svou,
   před rozedněním v náručí do spánku nás odnesou
   a kouskem svýho srdce zahřejou jarním loukám klín.

     G                                             D
R: Smíš se obléct do tmy města, pořád stejná zůstáváš,
     G                                            D
   smíš si obout velká gesta s vírou, že se předěláš,
     Emi                    A
   stejně jsi stejná jako dřív,
    C                                         D
   rosou pokřtěná na vílu větrem ošlehaných skal,
      C                                             D
   z jarních potoků svou sílu snad ti Bůh do vínku dal,
               Emi           G            D
   jsi stejná holka jako dřív, z hor Větrných.