Mám tě

Jsem, teď jsem živ
víc než dřív nebo snáz.
Ten okamžik, 
ten bych rád nepropás.
Dík za ten čas,
poprvé spojil nás. 
Já teď mám tě
sne z mého snáře,
mám tě na celé čáře.
Mám tě beze všech výhrad,
v tomhletom zápase
toužil jsem vyhrát.
A mám tě. 

Skutečně mně snu se to nepodobá,
v pravdu ten sen změnil se sám,
pro mě, pro tebe, pro oba. 
Mám tě, pláč setři z tváře,
ohněm jenž pálil a hřál,
zůstaň dál. 
Jsem, když jsi ty,
teprv vím, jsem se stal.
Sám, procitnout, zoufalý,
bych tu stál.
Já, ale smím, naštěstí,
volat dál. 

Krásné mám tě
sne z mého snáře, 
mám tě na celé čáře.
Mám tě beze všech výhrad,
v tomhletom zápase
toužil jsem vyhrát.
A mám tě. 

Skutečně mám, snu se to nepodobá,
v pravdu ten sen změnil se sám,
pro mě, pro tebe, pro oba. 
Mám tě pláč setři z tváře, 
ohněm jenž pálil a hřál,
zůstaň dál. 

Tak už tě mám, 
jak nikdo nikoho dřív,
v pravdu ten sen 
změnil se sám, 
tebou dýchám, jsem živ.
Tak už tě mám, 
jak jsem si vždycky jen přál,
je to tak.
Ohněm jenž pálil a hřál 
zůstaň dál, zůstaň dál.