Antonín Šroubek |
Dnes zvečera |
I má dívka má své něco jediné a já bych to něco dostal rád. Dostal jsem to dostal kde co od jiné však od ní ne nechce to dát. Vím jak na to nespěchá to chce to čas který přání za čekání splní zas. Děvče milé přijde chvíle a chviliček víc řekneš mi musíš mi říct. Nedivte se že mi nechce hned vše dát ona už mě asi taky zná. Ví že umím holky nechat lehce stát však neví snad že ji mám rád. Věřte tahle jednou náhle bude má pro vždycky a navždycky snad Pán Bůh dá. Jen až změkne a mi řekne na co čekám rád pak se hned budeme brát. Dnes zvečera něco bych ti dát chtěla. Pod strání pod jabloní klekání až dozvoní. Dnes zvečera ráda bych tě viděla to ti dám co loudíváš dnes vím že rád mě máš. Dnes zvečera něco bych ti dát chtěla. Pod strání pod jabloní klekání až dozvoní. Dnes zvečera ráda bych tě viděla to ti dám co loudíváš dnes vím že rád mě máš. |
Vytištěno dne: 21. 11. 2024, 19:22:39 Tento text najdete na adrese: http://www.midisoubory.cz/ |