Studentská světnička

PŘEDEHRA 4 takty  

Krásné děvče svěžích rtíků vodíval si zvečera 
do malého pokojíku mladý student čipera. 
Stůl, postel a dvě židličky, toť nábytek byl celičký, 
což mnoho sice nebylo, jim k štěstí to však stačilo. 

Studentská světnička, i když je chudičká, 
přece z ní do nebe vede vždy cestička.  

Ten studentský pokojíček nehoda zlá potkala, 
že u jedné ze židliček noha prý se zlámala. 
On na to hleděl chviličku: Teď mám jen jednu židličku! 
Však ona řekla nevinně: Snad smím ti sedět na klíně! 

Studentská světnička, i když je chudičká, 
přece z ní do nebe vede vždy cestička.  

Jistě z vůle Pána Boha potkalo ty lidičky, 
že se ulomila noha i u druhé židličky. 
Pak stáli oba u stolu a radili se pospolu, 
až jejich pohled za chvilku pad na studentskou postýlku. 

Studentská světnička, i když je chudičká, 
přece z ní do nebe vede vždy cestička.  

Studentská světnička, i když je chudičká, 
přece z ní do nebe vede vždy cestička.