Hurá na Potštejn

Předehra: kytara

1. K nádraží v Zábřehu, pospíchám po břehu

   šumící Moravské Sázavy,

   táhne mě to na Potštejn, přes Lupěný přes Hoštejn

   rozezním svý struny rezavý.

   Ve vagónu tma a hic, tunelem z Tatenic

   v Krasíkově fíra pustil Vsacana,

   za zády mám Žichlínek, vlakem jezdím od plínek,

   kde jsou časy nezbednýho dacana.

 
2. Maskovaný kalhoty, v pinglu samý dobroty,
   hlavně rum, špekáčky a hořčice,
   na víkend já svůj sporák, vyměnil za táborák,
   koupelnou mou bude Orlice.
   Luková u Rudoltic, z Rudoltic do Třebovic
   koleje se náhle načas vytratí,
   z klidu v tváři neslevím, nebojím se neboť vím,
   projíždíme další tunel na trati.

Mezihra sloka

3. Třebová je vážně hezká, ať je Dlouhá nebo Česká,
   za ní vlak dál o kus cesty postoupí
   a až nás vexl propustí, dorazíme do Ústí,
   kdo chce zpívat dál, ať se mnou přestoupí.
   Jenom žádný obavy, brzdíme, jsou Libchavy,
   Černovír, po Lanšperku Hnátnice,
   Dolní Dobrouč, Letohrad, vůně pražců tu mám rád
   co je dál? V čechách Lukavice!
 
Zvýšení do F#dur

4. Začal zpívat průvodčí, tím náladu zúročí,

   už tu ve vagónu nikdo nezývá,

   Žamberecký nádraží, kdo se zpívat nesnaží,

   ať se na nás aspoň hezky usmívá.

   Bohousová, Litice, nádherná Sopotnice,

   tady končí naše cesta společná,

   [: tak přátelé mějte se, zpívejte a smějte se,

      hurá je tu Potštejn pro mě konečná :]