Mára |
Hej mistře saxofonu |
Hej mistře saxofonu, zahrajte mých pár tónů co moje srdce naladí Saxofon ten vám sluší, máte v něm svoji duši co mě vždy láskou pohladí Tak pojďte honem ke mě, hrajte mi sladce, temně ať touhu, vášeň probudí Já potom půjdu řekou, kde vaše touhy tekou proskočí naše osudí hra* Tolik náš je smích, tolik náš je pláč tolik náš je hřích, když jsi v nich Když řeka rozlévá se krajinou, já do ní celá vstoupím Doufám, že nekoukáte na jinou, já vaše srdce teď koupím Hej mistře saxofonu, zahrajte na balkónu jak Rómeo pro svou Jůlii Já budu stát teď pod ním, počítat týden po dni než uslyším lásky árii My spolu poplujeme, tou řekou tam kam chceme když do rána budete mi hrát Vy jste král mojich nocí, máte mě ve své moci vaše tóny, ty dovedou hřát Tolik náš je smích, tolik náš je pláč tolik náš je hřích, když tu zní Tolik náš je smích, tolik náš je pláč tolik náš je hřích, našich míst hra* Když řeka rozlévá se krajinou, já do ní celá vstoupím Doufám, že nekoukáte na jinou, já vaše srdce teď koupím Tolik náš je smích, tolik náš je pláč tolik náš je hřích, když tu zní Tolik náš je smích, tolik náš je pláč tolik náš je hřích, našich míst |
Vytištěno dne: 21. 11. 2024, 19:20:17 Tento text najdete na adrese: http://www.midisoubory.cz/ |