Petr Bukovský |
Slunečnice |
Touhle tratí, známou tratí dál jedeš k nám Vláček, který mi tě vrátí, já dobře znám Jako pták si lítá A kraj ho vítá My najdem v něm všude plno krás Pryskyřicí kolem voní den zářivý Pro tebe jsem slunečnicí, sen třpytivý Jen krůpěj rosy Tou půjdem bosi Teď skrýt prostor a čas mimo nás Ref.: Slunečnice proti slunci květy obrací Nasbírá si sama kvanta záření Někdy nebe, někdy žluté slunce v oblacích Když pálí jako tvoje láska, vždyť to víš Slunečnice proti slunci květy obrací Nastaví svou tvář a nezná trápení Tyhle krásné chvíle, ty se zpátky nevrací Když s tebou jsem tu, moje lásko, pojď jen blíž Ze všech hlasů jenom ten můj smích líp teď znáš Oheň očí, vlny vlasů mých tady máš Tak zblízka hřej mě Svou lásku dej mně Je tvé, co ti dávám, co ti dám Do svých paží jsi ukryl svět náš sváteční Do ptačích strun a do korun zář sluneční Tvůj úsměv svádí A tráva chladí A já řeknu hvězdám, že tě mám Ref.: Slunečnice proti slunci květy obrací Nasbírá si sama kvanta záření . . . |
Vytištěno dne: 21. 11. 2024, 22:12:25 Tento text najdete na adrese: http://www.midisoubory.cz/ |