Petr Bukovský |
Zvonkovou hrou |
Šeříky v máji, od prachu džíp Slunce, co pálí, nevoní líp Vzpomínka vstává, začíná hřát Nechtějte, prosím, ke slunci lhát Mějte ji, prosím, mějte ji rád Vždyť blízko u cesty leží, leží tu voják Jak padlý strom, jak padlý strom Jméno má stejné jak já, jsem to já Já nebo on, já nebo on? Ref.: Válka je hrůza, co na smrt láká Válka je navždy bez hlavy spát Život je touha, modravá dálka Život je štěstí a umí hřát Zvonkovou hrou ať řečí cínu Všem lidem zvony začnou znít Zvonkovou hrou na kyprou hlínu Dolehnou tóny, co chtějí žít Bez očí vidět, bez nohou stát Bez uší slyšet a být tak mlád Ze země vstávám, já se vás ptám Proč těla kryje z nábojů plášť Proč spolu pije zloba a zášť Proč někde u cesty leží, leží zas voják Jak padlý strom, jak padlý strom Vždyť je to člověk jak já, jsem to já Já nebo on, já nebo on? Ref.: Válka je hrůza, co na smrt láká Válka je navždy bez hlavy spát Život je touha, modravá dálka Život je štěstí a umí hřát . . . . |
Vytištěno dne: 22. 11. 2024, 00:56:57 Tento text najdete na adrese: http://www.midisoubory.cz/ |