Nepřiznáš

Probudit se a nezůstat sám 
možná banální vám příliš připadá 
když máš s kým tak buď s ním 
pochopím a nespím 
nežli pustí mě ta velká záhada. 

Jak je možné že se lidi maj 
když se dříve vlastně jenom míjeli 
kolikrát sotva chlad čišel 
ze všech jejich vrat 
než jim došlo že pod peřím je líp. 

Tak tedy nejhezčí z našich rán 
co já ti za něj dám 
snad jen slib že není poslední 
i když spíš jseš mi blíž 
žádnou mříž však nevidíš 
prosníváš nejhezčí z našich rán. 

Probudit se a nezůstat sám 
to si přeje skoro každý v okolí 
z vlasů tvých zkroucených 
se zeptá první hřích 
zda jsou věci které vůbec nebolí. 

Jednou z nich je že jsme oba pár 
který našim vlastním srdcím lahodí 
chci tě mít s tebou být 
a to dnešní ráno skrýt 
ať s ním každé další ráno závodí. 

Tak tedy 
nejhezčí z našich rán 
co já ti za něj dám 
snad jen slib že není poslední 
i když spíš jseš mi blíž 
žádnou mříž však nevidíš 
prosníváš nejhezčí z našich rán.