Hoj vzhůru pestrý Sokole

Hoj, vzhůru pestrý Sokole, 
hoj, vzhůru na svou stráž, 
nad nejvyšších hor vrchole, 
ó leť, co síly máš. 

Jen dál, jen dál, jen výš a výš 
až nad oblaků lem, 
až od hor k,horám uvidíš 
tu celou českou zem. 

Jen dál, jen dál, jen výš a výš 
až nad oblaků lem, 
až od hor k,horám uvidíš 
tu celou českou zem. 

Máš ocelové perutě 
a ocelový spár 
a v,dol jak hledíš napnutě, 
máš v,oku blesku žár. 

Jen dál, jen dál, jen výš a výš, 
hle lovce chraň se chraň 
čím v,letu výš, tím bude spíš 
ti k,smíchu jeho zbraň. 

Jen dál, jen dál, jen výš a výš, 
hle lovce chraň se chraň 
čím v,letu výš, tím bude spíš 
ti k,smíchu jeho zbraň. 

A co to jásá po kraji, 
ty Sokolíku můj, 
To tisícové dívají 
se vzhůru na let tvůj. 

Jen dál, jen dál, jen výš a výš, 
tys naší síly vzor 
a ty své mety doletíš 
i každé bouři vzdor. 

Jen dál, jen dál, jen výš a výš, 
tys naší síly vzor 
a ty své mety doletíš 
i každé bouři vzdor. 

Hoj, vzhůru český Sokole, 
až v,bouřných mraků lem, 
ať s,vichrem vidí v,zápole 
tě celá česká zem. 

Jen dál, jen dál, jen výš a výš, 
tys naší síly vzor 
a ty své mety doletíš 
i každé bouři vzdor. 

Jen dál, jen dál, jen výš a výš, 
a ztřez nám prapor náš 
Tvá peruť mávej nahoře 
a dole naše páž.