Ptám se

Na naší zahrádce když kvetl bez, 
měsíc se do noci smál, ty chvíle 
před sebou vidím jak dnes 
i co z nás každý si přál. 

Aby láska naše byla věčně 
krásná jak ten květ, který jsem 
děvče do tvých vlasů dal 
škoda je lásko těch let. 

Ptám se ptám se kdo z nás dvou 
to zavinil, že den krásný 
v loučení se proměnil, 
ptám se ptám se i když jsi zapomněla. 

Kdo ti teď nosívá květiny 
tak jako já když ústa tvá, 
šeptala že jsem tvůj 
jediný řekni mi má milá. 

Jen tobě zasvětil jsem život 
svůj neboť je krásný ve dvou 
tak dlouho čekal jsem na souhlas 
tvůj, až jiný vzal lásku tvou. 

A mě touha jenom zbyla 
která stále bude hřát, 
to srdce které jsem dívenko má 
na věky tobě chtěl dát. 

Ptám se ptám se kdo z nás dvou 
to zavinil, že den krásný 
v loučení se proměnil, 
ptám se ptám se i když jsi zapomněla. 

Kdo ti teď nosívá květiny 
tak jako já když ústa tvá, 
šeptala že jsem tvůj 
jediný řekni mi má milá. 

MEZIHRA 

Ptám se ptám se kdo z nás dvou 
to zavinil, že den krásný 
v loučení se proměnil, 
ptám se ptám se i když jsi zapomněla. 

Kdo ti teď nosívá květiny 
tak jako já když ústa tvá, 
šeptala že jsem tvůj 
jediný řekni mi má milá.