Zapomeň že se loučíme

1. Každý má cestičku svou určenou,
i když svou hvězdičku má ztracenou.
Proč se ta hvězdička vznítila,
tak krátce jen mi svítila.
I kdyby zklamání nás bolelo,
řeknem si že to to tak být muselo.
Každý svou cestičkou půjdeme sám,
zanecháme vše vzpomínkám.

REFRAIN
Zapomeň, že už se loučíme,
zapomeň, co všechno ztrácíme.
Byla to pohádka krátká jen,
byl to jen krásný sen.
Dvě srdce i když se rozejdou,
nevěří, že už se nesejdou,
neříkej, že je to loučení,
tím se nic nezmění.

2. Dříve než nocí se den rozední,
zničíme, děvčátko, sen poslední.
Jednou si musíme sbohem dát,
a zítra snad zas jinde lhát.
Cestička lásky se dnes rozdělí,
to co je raněné, čas zacelí,
doba nás naučí zapomínat,
kdo však ví, co se může stát.

REFRAIN
Zapomeň, že už se loučíme,
zapomeň, co všechno ztrácíme.
Byla to pohádka krátká jen,
byl to jen krásný sen.
Dvě srdce i když se rozejdou,
nevěří, že už se nesejdou,
neříkej, že je to loučení,
tím se nic nezmění.