Mára |
Jak mám zvládnout |
V oknech svítání, mě nenechá spát, je tady zase jedna z nedělí, Smutek do dlaní, se potichu vkrad, copak mi dnešek asi nadělí Už mě nemá asi rád, proč mi musel takhle lhát, mě už přestalo slunce hřát, to se stává Ráno nesnídám, přešla mě chuť, já nechci sama sedět u stolu, U dveří nehlídám, buď si tam, buď, mohla bych vyprávět příběh obou Na bodu mrazu je teď rtuť, z našeho štěstí zbyla suť, jestli jsi soudce tak mě suď, já to vzdávám, Jak mám zvládnout, že v dálkách mi mizíš, Jak mám zvládnout, že dál půjdeš sám, Jak mám zvládnout, že teď už jsi cizí, Jak mám zvládnout, že prázdný stůl mám Ve váze nevoní teď žádný květ, nikdo nepřines kytku kopretin, Už těžko dohoním tu řádku let, kdy jsem tu žila jak tvůj věrný stín, Že jsem nepřišla na to hned, že někde máš i jiný svět, kolik to bylo marných vět, sílu ztrácím Z dálky sem vyzvání kostelní zvon, stejně tak by nám zněl ten svatební Proměnil svítání zas v denní shon, už končím mou ranní mši prosební Pořád litovat se mám sklon, v naději chodím na balkon, zda někde v davu nejde on, že se vrací Jak mám zvládnout, že v dálkách mi mizíš, Jak mám zvládnou, že dál půjdeš sám, Jak mám zvládnout, že teď už jsi cizí, Jak mám zvládnout, že prázdný stůl mám Jak mám zvládnout, že v dálkách mi mizíš, Jak mám zvládnout, že dál půjdeš sám, Jak mám zvládnout, že teď už jsi cizí, Jak mám zvládnout, že prázdný stůl mám... Jak mám zvládnout, že prázdný stůl mám |
Vytištěno dne: 21. 11. 2024, 20:18:28 Tento text najdete na adrese: http://www.midisoubory.cz/ |