Svítá nám

Locika:	Dlouhé dny 
svět žil za mým oknem,
já a sny 
sama docela.
Říkám si, jak jsem byla slepá,
čas jsem ztrácela.

Teď jsem tu září oslněná.
Teď už vím, že se dá i žít.
Chvěju se a jasné je,
že tam jsem, kde mám být.

Ref:	Mně se zdá, že svítá nám,
mlha z hvězd se náhle zvedá.
Mně se zdá, že svítá nám,
tma se vzdává plamínkům.
Horké tváře nejspíš mám,
jiný svět už mé sny vítá.

	Najednou je to všechno jinak,
světlem jsi mých dnů.

MEZIHRA

Flyn:	Dlouhé dny hnal jsem se jen za snem,
roky jsem jenom v bludu žil.
Ptal jsem se na věci, co hloupý jsou
a k smíchu byl.

Náhodou z ničeho nic přijdeš,
život můj stihneš převrátit.
Vidím tě a jasné je,
že tam jsem, kde mám být.

Ref.:
Oba:	Mně se zdá, že svítá nám.
Flyn:	Mlha z hvězd se náhle zvedá.
Oba:	Mně se zdá, že svítá nám.
Locika:	Tma se vzdává plamínkům.
Oba:	Horké tváře nejspíš mám,
jiný svět už mé sny vítá.

Najednou je to všechno jinak,
záříš do mých dnů,
září jsi mých dnů.